Technologie mokrého odsíření spalin je založena na absorpci oxidu siřičitého do cirkulující suspenze.
Hlavním aparátem, ve kterém probíhají tyto reakce mezi plynnou a kapalnou fází a zajišťují záchyt kyselých škodlivin (především SO2, ale také HCl, HF a v menší míře i SO3 a NO2), je sprchový absorbér.
Chemické reakce mezi plynem a suspenzí při mokrém odsíření probíhají ve dvou částech absorbéru, a to v kontaktní a v cirkulačním zásobníku. V kontaktní zóně je plyn kontaktován s rozstřikovanou suspenzí síranu, siřičitanu a uhličitanu vápenatého, kde v kapénkách suspenze probíhají fyzikální i chemické pochody. V cirkulační nádrži absorbéru probíhá zejména oxidace siřičitanu na síran vápenatý, dále krystalizace síranu za vzniku dihydrátu a neutralizace absorpčního roztoku.
Tyto procesy probíhají v oxidačním a mírně kyselém prostředí, a to současně a kontinuálně.
Vyčištěné spaliny procházejí odlučovačem kapek, ve kterém dochází k zachycení unášených kapiček suspenze, které jsou následně vraceny do absorbéru. Spaliny jsou dále vedeny do komína a vypouštěny do ovzduší. Komín, tzv. mokrý, je uvažován jako součást absorbéru.
Odebíraná suspenze z absorbéru je přečerpávána do jednotky zpracování energosádrovce, kde se odvodní na koncentraci cca 90% obsahu pevné fáze, tvořené v převážné míře energosádrovcem. Soustavou dopravníků je sádrovec dopravován na požadované místo pro uskladnění.
Vzhledem k tomu, že metoda mokrého odsíření pracuje s teplotou spalin pod rosným bodem, je nutné v celé technologii používat vhodné materiály (nerez, plast, laminát,…), případně volit ochranu proti korozi (antikorozní stěrka, pogumování, …).
Mokré odsíření - více na výše uvedeném odkazu.
