Inkrementální enkodéry - jsou rotační snímače, které poskytují relativní informaci o změně polohy. Výstupem jsou 2 fázově posunuté pulsní signály, díky kterým je možné přes inkrementální enkodér monitorovat úhlovou změnu a směr pohybu. Inkrementální enkodéry jsou charakterizovány především tzv. rozlišením, tedy počtem pulsů na otáčku (max. 65 535). Tyto 2 signály (A, B) mohou být doplněny ještě tzv. referenčním signálem (Z). Inkrementální enkodéry se dále liší velikostí pouzdra (standardně od průměru 24 mm až po 100 mm), hřídele (plná i dutá od 4 do 42 mm), a přírubou. Mechanické upevnění je důležité hlavně u modelů s dutou hřídelí, které se nasazují přímo na hřídel motoru. Enkodér v tomto případě nesmí být uchycen pevně, ale flexibilně. Co se týká výstupních signálů, lze nabídnout např. NPN OC, Line-driver (LD), RS422, TTL, HTL.
Inkrementální enkodéry jsou snímače úhlu nebo snímače natočení, které převádějí rotační pohyb na výstupní elektrický signál. Rozlišujeme absolutní enkodéry pro měření absolutní polohy nebo běžnější inkrementální enkodéry, které pouze generují signál odpovídající relativní poloze, od začátku měření. Výstupem je potom napěťový nebo proudový výstup, pulsní, případně digitální, jako je SSI, SPI, BISS, FIELDBUS a další.
