pacientské simulátory - cvičné pacientské simulátory pro lékaře
 
Pacientské simulátory jsou důležitou součástí zejména pregraduálního vzdělávání. Neměly by sloužit k tréninku jednotlivých lékařských dovedností jako je např. nácvik šití, napichování jehel a kanyl atd. Na to jsou příliš drahé. Sloužit by měly zejména k nácviku týmové spolupráce, ať už se jedná o přednemocniční a traumatologickou péči u dospělých a dětských pacientů, nebo porodní, poporodní a neonatologickou péči, nebo dalších situací, které mohou v lékařské a zejména urgentní péči nastat, a kde je třeba týmová spolupráce.
 
Pacientské simulátory umožňují navozování situací blízkých realitě (maskování, krvácení, realistický vzhled simulátorů atd.). Díky možnosti programování scénářů mají instruktoři volné ruce v navozování obtížnosti situací, které musí tým řešit. U sofistikovaných pacientských simulátorů je možné zapnout „fyziologický mód“, tedy režim, kde se simulátor chová stejně, jako by se choval reálný pacient. Je-li „simulátor“ při vědomí, může se prostřednictvím instruktora se záchranáři bavit, reagovat na vnější podněty, realisticky reagovat na podanou medikaci atd.
 
Pacientské simulátory americké společnosti Gaumard distribuované na českém a slovenském trhu společností Helago-CZ, s.r.o., jsou přizpůsobitelné i potřebám armádního zdravotnictví, např. lze použít končetiny s dramatickými traumatologickými zraněními, masivním krvácením, amputacemi.
Simulátory mají potřebné certifikace NATO, a mohou být např. transportovány vrtulníkem, aniž by jejich bezdrátové řízení instruktorem ovlivnilo bezpečnost letu.
 
Zajímavou kapitolou jsou i virtuální pacientské simulátory.
 
Jedná se o velkou dotykovou obrazovku, na které se po zvolení scénáře objeví pacient vykazující určité symptomy. Pokud je při vědomí, může s ním student začít komunikovat. Může použít celo škálu vyšetřovacích přístrojů a pomůcek, vyžádat si laboratorní výsledky, podávat medikaci.
Cílem je drilování vyšetřovacích postupů. Student musí identifikovat problém na pacientské simulátoru pacienta a v časovém limitu jeho stav stabilizovat. Použitý postup a jeho efektivita je na konci scénáře hodnocen.
 
Je velmi obtížné tyto stavy trénovat na skutečných pacientech, ale přesto je jejich nácvik a zvládání stresových situací základem pro rychlou, efektivní a účinnou pomoc.
 
Proto mají všechny typy pacientských simulátorů ve zdravotnické výuce nezastupitelnou roli.