VRTÁNÍ METODOU FLOWDRILL – BEZTŘÍSKOVÉ TEPELNÉ TVÁŘENÍ OTVORŮ V TENKOSTĚNNÝCH DÍLECH
 
Vrtání metodou Flowdrill je beztřísková technologie vytváření otvorů, která využívá teplo vznikající třením rotujícího nástroje o obráběný materiál. Speciálně tvarovaný tvrdokovový nástroj materiál neodřezává, ale lokálně jej zahřeje a plasticky přemístí. Technologie je určena zejména pro trubky, profily a plechové součásti, u kterých běžná tloušťka stěny neposkytuje dostatečnou délku pro vytvoření pevného závitového spoje.
 
Při průniku nástroje vzniká z původního materiálu kolem otvoru prodloužené pouzdro neboli průtažný lem. Tloušťka materiálu v místě otvoru se tak funkčně zvětší, aniž by bylo nutné přidávat navařovací, nýtovací nebo lisovací matici. Do vytvořeného pouzdra lze následně vyrobit závit, typicky tvářecím závitníkem. Výrobce uvádí, že lokálně lze vytvořit více než trojnásobek původní tloušťky materiálu.
 
Vrtání metodou Flowdrill nevytváří klasické vrtací třísky, protože materiál z otvoru není odebírán, ale přetvářen. To je výhodné například u uzavřených profilů, kde by třísky mohly zůstat uvnitř konstrukce. Podle použitého nástroje lze vytvořit otvor s ponechaným horním lemem nebo s povrchem upraveným do roviny podle požadavků následné montáže.
 
Technologie je vhodná především pro tvárné kovové materiály, například konstrukční a nerezové oceli, hliník, měď nebo mosaz. Naopak její použitelnost je omezená u materiálů, které nedokážou potřebnou plastickou deformaci snášet bez porušení. Konkrétní parametry procesu se proto volí podle materiálu, tloušťky stěny, průměru otvoru a požadovaného výsledného spoje.
 
Pro tepelně tvářecí vrtání je nutné zajistit odpovídající otáčky, výkon vřetena a axiální posuv. S rostoucím průměrem nástroje a tloušťkou materiálu se zvyšují požadavky na výkon stroje. Flowdrill lze podle konkrétní aplikace používat na sloupových vrtačkách, CNC obráběcích centrech i automatizovaných nebo robotických pracovištích. Pro stabilní proces je důležitá také správná volba nástroje, upínače a mazání.
 
Typickou aplikací jsou závitové spoje v ocelových a hliníkových profilech, rámech, trubkových konstrukcích, nábytku, automobilových dílech nebo dalších tenkostěnných součástech. Eliminace přídavných matic může zjednodušit konstrukci a snížit počet montážních komponentů. Výsledná únosnost spoje však vždy závisí na materiálu, tloušťce stěny, průměru a geometrii vytvořeného pouzdra i následně vyrobeného závitu.
 
Při návrhu technologie je nutné posoudit tvárnost materiálu, jeho tloušťku, požadovaný průměr otvoru, velikost závitu, výkon stroje a podmínky následné montáže. Správně navržené vrtání metodou Flowdrill umožňuje vytvořit v tenkostěnných kovových dílech pevný základ pro závitové spoje bez klasického odebírání materiálu a bez nutnosti montáže samostatných závitových vložek.